Zajímavá fakta o Slunci

Slunce je jednou z hvězd v naší Galaxii (Mléčné dráze) a jedinou hvězdou v naší sluneční soustavě. Všichni víme, že sluneční záření podporuje život na naší planetě a určuje její klima. Ale kolik toho o této hvězdě víte? V tomto článku jsme připravili odpovědi na nejčastější otázky lidstva o Slunci.

 

Z čeho je vyrobeno slunce?

Slunce je obrovská koule plazmatu (tj. ionizovaný plyn) skládající se převážně z vodíku (73,46 procenta hmotnosti) a helia (24,85 procenta hmotnosti). Všechny ostatní prvky ve složení sluneční hmoty tedy tvoří méně než 2 procenta.

Hlavními z těchto zbývajících prvků jsou kyslík (0,77 procenta hmotnosti Slunce), uhlík (0,29 procenta), železo (0,16 procenta), neon (0,12 procenta), dusík (0,09 procenta), křemík (0,07 procenta), hořčík (0,05 procenta) a síra (0,04 procenta).

 

Co je zdrojem sluneční energie?

Hlavním zdrojem sluneční energie jsou termonukleární fúzní reakce, které probíhají v nitru této hvězdy a jsou doprovázeny uvolňováním obrovského množství energie. Hlavní roli zde hraje přeměna vodíku na helium.

Tento proces je sérií čtyř protonů (jader vodíku), které se vzájemně spojují a spojují do jádra helia. Protože hmotnost posledně jmenovaného je menší než součet hmotností čtyř volných protonů, část hmoty se při této reakci přemění na energii fotonu.

 

Jak velká je ztráta sluneční hmoty zářením?

Každou sekundu ztrácí Slunce zářením asi 4,3 milionů tun své látky. To činí 140 bilionů tun ročně (bilion je číslo reprezentované jednotkou následovanou 12 nulami) – taková je například hmotnost asteroidu o průměru 50 kilometrů. Ale Slunce je velmi velké a při této rychlosti záření by trvalo 150 miliard let, než by ztratilo pouhé jedno procento své hmoty.

 

Kolik slunečního záření dopadá na Zemi?

Na Zemi dopadá o něco méně než půl miliardtina slunečního záření, ale právě jeho energie poskytuje příznivé podmínky pro život na naší planetě.

Zeměkoule má sice horké jádro, ale teplo, které každý čtvereční metr povrchu Země přijímá ze svých útrob, je 25 000krát menší než teplo přijaté od Slunce.

Když si vzpomeneme, že nás od našeho svítidla dělí asi 150 milionů kilometrů a jeho záření je utlumeno úměrně druhé mocnině vzdálenosti, pak lze jen žasnout nad tím, jak velký výkon termonukleární reaktor zvaný Slunce má.

Zajímavým faktem

Slunečnímu světlu trvá dosažení Země 8 minut a 17 sekund, zatímco z Měsíce na Zemi to trvá 1,255 sekundy.

Dopad ultrafialové části slunečního spektra je značně utlumen ozónovou vrstvou v zemské atmosféře, takže intenzita ultrafialového záření na zemském povrchu se velmi liší podle zeměpisné šířky. Úhel, pod kterým je slunce v poledne nad obzorem, ovlivňuje mnoho typů biologické adaptace, jako je barva lidské kůže v různých oblastech zeměkoule.

Ultrafialové záření Slunce má antiseptické vlastnosti, což umožňuje jeho použití k dezinfekci vody a různých předmětů. Způsobuje také spálení sluncem a má další biologické účinky, jako je stimulace produkce vitamínu D v těle.

Související články:

Zdravotní přínosy vitamínu D

Role vitaminu D v prevenci a léčbě COVID-19

Sluneční záření způsobuje fotostárnutí pokožky

 

Jak vzniká zatmění Slunce?

K tomuto jevu dochází v důsledku skutečnosti, že Měsíc zcela nebo částečně uzavře (zatmění) Slunce od pozorovatele na Zemi. Zatmění Slunce je možné pouze na nových měsících, kdy strana Měsíce obrácená k Zemi není osvětlena a Měsíc samotný není viditelný.

Zatmění je možné pouze v případě, že novoluní nastane v blízkosti jednoho ze dvou měsíčních uzlů (průsečík viditelných drah Měsíce a Slunce), ne více než asi 12 stupňů od jednoho z nich.

Když je pozorovatel ve stínu Měsíce, pozoruje úplné zatmění Slunce. Když je v polostínu, může pozorovat částečné zatmění Slunce. Kromě úplného a částečného zatmění Slunce existují zatmění prstencová. Vizuálně během prstencového zatmění Měsíc přechází přes kotouč Slunce, ale ukáže se, že je menší než průměr Slunce a nemůže ho úplně skrýt. Tento jev je způsoben změnou úhlových rozměrů Měsíce na obloze v důsledku elipticity jeho oběžné dráhy.

Ročně může na Zemi nastat 2 až 5 zatmění Slunce, z nichž nejvýše dvě jsou úplná nebo prstencová. V průměru za 100 let nastane 237 zatmění Slunce, z toho 160 částečných, 63 úplných a 14 prstencových.

 

Co jsou sluneční erupce?

Sluneční erupce jsou silné exploze, které pokrývají velké plochy povrchové vrstvy Slunce. Záblesky se obvykle objevují v centrech sluneční aktivity (například ve skupině skvrn, někdy mezi dvěma skvrnami, které tvoří magnetický pár) a projevují se jako prudké zvýšení jasu.

Doba trvání záblesků je obvykle desítky minut, někdy dosahuje až hodiny. Ale fáze, ve které se uvolňuje hlavní část energie, trvá několik minut a odpovídá největšímu jasu.

Sluneční erupce jsou nejsilnější ze všech projevů sluneční aktivity. Energie velkého záblesku je přibližně 100krát vyšší než tepelná energie, kterou by bylo možné získat spálením všech zásob ropy a uhlí na Zemi. Výkon záblesku však v tomto případě nepřesahuje setiny procenta výkonu celkového záření naší hvězdy a není patrný nárůst svítivosti Slunce.

Záblesky způsobují prudký nárůst ultrafialového a rentgenového záření ze Slunce a také proud nabitých částic, jejichž rychlost dosahuje 1000 kilometrů za sekundu i více. Tyto částice, které během několika hodin dosáhly naší planety, vedly ke vzniku polárních září a elektromagnetických bouří, které někdy vedou k narušení fungování telekomunikačních sítí a zařízení. Takže například 2. září 1967 jasná sluneční erupce způsobila téměř dvouhodinové zastavení rádiové komunikace po celé Zemi.

 

Další zajímavosti o Slunci se můžete dozvědět z následujících dokumentů, které jsme pro vás vybrali.