Běh a jeho vliv na srdce

pixabay.com

Není to tak dávno, co byl u nás oblíbený především zdravotní běhání. Uplynul však nějaký čas a jeho popularita upadala. Objevily se dokonce výroky: „Utekl jsem k infarktu“ nebo „Kdyby to byly nohy někoho jiného, ​​jinak by to byly moje vlastní“ atd. Existují totiž důkazy o negativním vlivu běhu na činnost kardiovaskulárního systému. Je ale na vině běh? Ukázalo se, že ne.

Srdce přestává zvládat navrhovanou zátěž, když vášeň pro běh překročí hranici oddělující tělesnou výchovu od sportu, a začíná „honba za výsledky“. Při solidním přepětí (puls 170-180 tepů za minutu) již srdce nemá čas na amplitudové plnohodnotné pohyby, což vede k prudkému snížení systolického objemu. A nároky na svalovou tkáň běžícího těla neustále rostou. Ukazuje se, že při nadhodnoceném rytmu je srdce ještě schopno podporovat činnost životně důležitých orgánů, ale už se nedokáže pořádně obsloužit.

Běh a jeho vliv na srdce

pixabay.com

Na základě výše uvedeného odborníci radí běžcům nepřetěžovat své srdce. Velmi často začínající běžci po chvíli s potěšením uběhnou pětikilometrovou vzdálenost, po které je touha běžet jak 10 km, tak 15. Ale nemusíte to dělat.

Je velmi důležité si to pamatovat hlavní je zdraví, ne výsledky.

Lékaři se dnes domnívají, že k prevenci infarktu stačí chodit po schodech nahoru a dolů pěšky a nepoužívat výtah; projít průměrným tempem pár zastávek a nenastoupit do autobusu; obvykle chodit denně po dobu 20–30 minut. A komu to zdravotní stav a podmínky dovolí, může přejít od rychlé chůze k pomalému běhu.