Nervové buňky se neobnovují. Je to tak?

pixabay.com

Po dlouhá desetiletí se v populárně naučné literatuře dalo číst, že v člověku, zejména ve stáří, ročně odumře asi 100 tisíc neuronů, což vysvětluje, proč na mnohé události našeho života zapomínáme. Proto se zrodila mezi lidmi oblíbená věta: „Nervové buňky se nevzpamatují“, kterou rádi opakují, když má někdo z něčeho velké obavy.

Podle amerického magazínu US News and World Report však moderní špičkové technologie umožnily spočítat mozkové buňky a prokázat, že neurony neumírají. Není třeba je obnovovat, je třeba obnovit jejich pracovní schopnost. Faktem je, že některé nervové buňky z nečinnosti upadnou do „stavu spánku“ při zachování nashromážděných znalostí a zkušeností. Čím déle tyto spánkové buňky nejsou aktivní, tím těžší je je probudit.

Nervové buňky se neobnovují. Je to tak?

pixabay.com

Již v roce 1970 v USA na prvním kongresu o regeneraci centrálního nervového systému zazněly zprávy, které naznačovaly, že regenerace nervových buněk je možná a dokonce v širším rozsahu, než si vědci dříve mysleli. O deset let později se objevila nová fakta. Studie provedené v Medical Institute of Maryland tedy umožnily prokázat, že k regeneraci neuronů v mozku a míše po jejich poškození dochází v důsledku masivního růstu speciálních buněk, které tvoří hustý plexus v místě poškození.

Bylo také zjištěno, že nervové buňky mozku ptáků, stejně jako savců, jsou schopny dělení. Američtí vědci již v roce 1998 zveřejnili senzační zprávu: lidský mozek má po celý život potenciál pro sebeobnovu. V hippocampu, části mozku zodpovědné za paměť, byly nalezeny buňky, které se aktivně dělí, dokud je člověk naživu, bez ohledu na věk.

Nervové buňky se neobnovují. Je to tak?

pixabay.com